Vzpom\’in\’am si, nejdrazs\’i — a, bohuzel, nenaplnen\’a — Ostap Bender sen bylo Rio de Janeiro. Ale vladivostoktsy a host\’e, kter\’i navst\’ivili v p\’atek a sobotu na n\’abrez\’i Sportovn\’i pr\’istav, mohli snadno prekonat velk\’y intrik\’an. Ano Ano Rio Janeiro, na jedn\’e strane, jsou st\’ale jeste daleko — mnohem bl\’iz. A od lonsk\’eho roku — spr\’ava Vladivostoku vyzvala vsechny obyvatele a n\’avstevn\’iky hlavn\’iho mesta Primorye ve dnech Latinsk\’e Ameriky podruh\’e. V desti trochu pod hork\’ym sluncem — ach, jak nestabiln\’i letosn\’i l\’eto — host\’e Days Latinsk\’a Amerika ve Vladivostoku presunut z Ekv\’adoru v rytmu nikaragujsk\’ymi suven\’yru, z papousku brazilsk\’e kaktusu Mexika. Latinsk\’a Amerika mohl dotknout, chut, vuni, videt a slyset. Pro «slyset» nejprve vysl\’an hvezd\’am «Yarik», kter\’a se nach\’az\’i u bran do Latinsk\’e Ameriky vesnice, kter\’a vede na n\’abrez\’i. Od r\’ana do vecera s nekolika prerusen\’i s\’olisty zp\’ival pro lid\’i, kter\’i jdou na indi\’any Ekv\’adoru. — Je to velk\’a cest a odpovednost mluvit tady, u vchodu — rekl Jovan s\’olista(umeleck\’e jm\’eno atypie). — Po tom vsem muzeme zachytit publikum, pozvat, aby se do nas\’i vesnice. Konkr\’etne obhajovat v n\’arodn\’ich kroj\’ich — to je moje, napr\’iklad, je stejn\’a, ve kter\’em Indi\’ani, Inkov\’e uct\’ivali Slunce. Zp\’ivejte pr\’ilis skutecn\’e, a ne remeslne p\’isne ekv\’adorsk\’ych Inku. Hork\’e, vlhk\’e klima nesla ve prospech hudebn\’iku(ackoli s\’olistu Yarik «a slouz\’i k prov\’aden\’i na ulici — to je jejich kr\’edo): y Giovanna, napr\’iklad rychle se posadil hlas. Ale trochu odpocinku(vetsinou v tichosti chuzi v nadch\’azej\’ic\’ich ctvrtlet\’ich obce n\’arodn\’i), kapela opet zacala seznamovat verejnost s jedinecnou hudbou Ekv\’adoru. — Vid\’im, jak se zaj\’imaj\’i n\’as poslouchaj\’i — usm\’ivaj\’ic\’i se Giovanna — a to upr\’imn\’a odpoved d\’av\’a s\’ilu a inspiraci. Unik\’atn\’i veci byl naplnen cel\’y program festivalu. Jak\’e d\’ilny brazilsk\’eho umelce Maria Estrella, kter\’y ucil deti i dospel\’e k tomu papousky. To jemnosti k\’avy, kter\’y byl speci\’alne prinesl z Jizn\’i Ameriky. Jak\’e tajemstv\’i varen\’i z Alejandro Esquivelem, kuchar gastronomick\’e hlavn\’iho mesta Mexiko Guadalajara(mimochodem, je mexick\’a kuchyne byl zarazen do seznamu svetov\’eho dedictv\’i UNESCO). Vsechno bylo nov\’e a velmi zaj\’imav\’e!- To je muj druh\’y cas zde — stastn\’y jako mal\’e d\’ite, 58-rok-star\’y Iraida Jakusheva, rezident Vladivostoku. — Rekl jsem, jak r\’ikaj\’i, v tomto pocas\’i, kde se tlak, a to A j\’a jsem se snazil mojito, a spousta zaj\’imav\’ych vec\’i o k\’ave naucil. A ted, kdyz cek\’a na hlavn\’i tr\’ide, kter\’a bude Venezuelan\’e maskami n\’arodn\’ich d\’avat najednou poslouchal zkusebne koncert «Ketchup Las» — koncert byl pro me neco zac\’in\’a pr\’ilis pozde, a pak prekvapen\’i!Dokonce se snazil tanecek. Verte tomu nebo ne, jako nadsen\’i a radost z proz\’iv\’an\’i — pripraven k letu!Podobn\’e pocity Zd\’a se, ze zazili vsichni host\’e — Dny Latinsk\’e Americe, kter\’a vyvrcholila slavnostn\’im koncertu a ohnostroje, navst\’ivil nejm\’ene 70000 lid\’i.
L\’aska Berchanskaya, noviny «Vladivostok»