Okamzik porusen\’i pravidel silnicn\’iho provozu byl zaznamen\’an na video, pak chlapec z\’avodn\’ik obdrzel postou ozn\’amen\’i zaplatit pokutu. «Zla» od dustojn\’ik dopravn\’i policie ignoruje. Po predvol\’an\’i prisel. Senior bezohledn\’y ridic byl odsouzen, je vsak mal\’y. Nicm\’ene, tento pr\’ipad je v\’yznamn\’y. Albion pr\’ava je stejn\’y jako pro bezn\’e smrteln\’iky, a pro cleny vl\’ady, a dokonce i kr\’alovsk\’a rodina. Vid\’im \’usmevy na tv\’ar\’ich cten\’aru. Stejne jako v Rusku je nemozn\’e. S t\’im souhlas\’im. V nas\’i zemi je charakterizov\’an pr\’ipade, ze se mi stalo u soudu okresu Vladivostok Pervorechenskij, kde jsem byl n\’ahodou. Nez se dostanu k soudu, jsem prosel speci\’aln\’im r\’amem, kter\’y umoznuje zvukov\’e nebo vizu\’aln\’i sign\’aly, pokud je clovek v kaps\’ach nebo na tele m\’a kovov\’y predmet. Podobne jako «detektory kovu» jsou na letist\’ich. Sada je z bezpecnostn\’ich duvodu. I musel proj\’it r\’amem trikr\’at. A pokazd\’e, kdyz zazvonil. Ackoli kapsy kalhot a bundy byly pr\’azdn\’e, a j\’a jsem tak\’e odstranil p\’as. Po dukladn\’em kontrola str\’aze oblecen\’i zjistil, ze jednotka reagovala na tri pet rubl mince, nevysvetlitelne klesl za pods\’ivky saka. To, co jsem ani nevedel. Za to, ze bezpecnost, kop\’an\’i v aktovce, a ne zjistuj\’i, ze zak\’azan\’e predmety se dostane do-j\’a. Podobn\’e kontroly byly podrobeny vsem n\’avstevn\’ikum soudu. A z\’adn\’y neodol\’av\’a. Mezit\’im by nekter\’e nerizikov\’e obcan\’e, vetsinou zeny, nelze zpochybnit, a nejsou vyhled\’av\’any, ackoli r\’amecek zoufale signalizuje pr\’itomnost techto objektu muzi kovov\’ych bud ve sv\’ych kabelek, at uz v oblecen\’i. Kdyz jsem se zeptal, proc tato selektivita — jeden sek, dals\’i jsou zdarma, jeden ve sluzbe u vchodu vl\’idne odpovedel: «Je to jejich.» V tomto pr\’ipade, ochranka jako jeho kolegov\’e, ani netusila, ze t\’im, ze vstoupit bez kontroly v mod\’aln\’i, ve skutecnosti, ze instituce vedome porusuj\’i popisu pr\’ace. A v Rusku a Primorye jsou pr\’ipady, kdy takov\’a neopatrnost st\’ala zivoty zamestnancu techto instituc\’i. I kdyz tato situace je nepr\’ijemn\’e me z jin\’eho duvodu. Jsem presvedcen, ze pravidla by mela b\’yt stejn\’a pro vsechny. Zat\’imco nase z\’akony bude podobn\’y oje a nase spolecnost bude sd\’ilet nekter\’e str\’aze na principu «jejich vlastn\’i a druh\’ych», kdyz muzeme j\’it na cervenou, ostatn\’i — pouze na zelenou, az n\’as st\’at bude zaps\’an do kohorty rozvojov\’ych zem\’i, se vsemi dusledky.
Sergej Kojin, noviny «Vladivostok»