Jak bylo zjisteno analytick\’e «Levada-Center», vetsina Rusu ver\’i, ze vl\’ada by mela zak\’azat knihy a filmy, «ze ur\’az\’i mor\’alku», nebo omezit jejich s\’iren\’i. Skutecnost, ze clovek s\’am mus\’i rozhodnout, co c\’ist a sledovat, zda 18% respondentu. Obcan\’e doufaj\’i, ze «cenzura vyres\’i mnoho probl\’emu,» sociology. Jak vypl\’yv\’a z pruzkumu cervna «Levada Center», takze «jak\’akoli cenzura je neprijateln\’a, mus\’i osoba rozhodnout s\’am, co c\’ist a d\’ivat se,» podle 18% obcanu. 26% si mysl\’i, ze «knihy a filmy pochybn\’eho obsahu nesm\’i zak\’azat a omezit jejich s\’iren\’i.» A 53% uvedlo, ze «st\’at by se mel zak\’azat knihy a filmy, kter\’e ur\’az\’i mor\’alku.» Krome toho pocet pr\’iznivcu pr\’isn\’a opatren\’i vyvrcholila po dobu v\’yzkumu — v roce 2002 posledn\’i moznost 43% respondentu. Z\’astupce reditele «Levada Center,» Alexej Grazhdankin rekl, ze na rozd\’il od «spolecensky aktivn\’i lidi konzervativne sm\’yslej\’ic\’i spolecnost dusledne prosazoval zaveden\’i cenzury.» Podle jeho n\’azoru, lid\’e vid\’i, co se deje v t\’eto zemi, a «pochopit, ze cenzura se vyresit mnoho probl\’emu.» V\’ykon jde na obcany. Takze, od lonsk\’eho roku Roscomnadzor jeho rozhodnut\’i muze zahrnovat cernou listinu zak\’azan\’ych lokalit zdroju, kde se objev\’is propagandu drog, detsk\’a pornografie nebo vol\’an\’i sp\’achat sebevrazdu, od jara letosn\’iho roku legislativne schv\’aleno pro pouzit\’i nevhodn\’y jazyk v m\’edi\’ich, a brzy podobn\’a opatren\’i mohou zac\’it pouz\’ivat a na verejn\’ych webu. «Lid\’e si mysl\’i, ze jejich stest\’i nen\’i svoboda projevu — prezident glasnosti Alexej Simonov obrany Foundation -. Svoboda projevu nen\’i ot\’azka nutnosti prim\’arn\’i, tak lid\’e, kter\’i odpovedeli, ze cenzuru v pozadovan\’e zemi, upr\’imne, ze ano.» «Kdyz se pod\’iv\’ate na pruzkumech verejn\’eho m\’inen\’i 20-rok-star\’y, 10-rok-star\’y, muzete videt, ze lid\’e zvykl\’i myslet jinak,» — r\’ik\’a pan Simonov. Ten nevyloucil, ze se tendence sn\’izit potrebu svobody projevu bude pokracovat, protoze «Svoboda projevu nen\’i nutn\’e, kdyz lid\’e zij\’i v chudobe.»
Kommersant