Semin\’ar na t\’ema «Vytvoren\’i \’ucinn\’eho syst\’emu region\’aln\’iho informacn\’iho m\’ista v oblasti interetnick\’ych vztahu. Funkce tvorby, zkusenosti z regionu «ve Vladivostoku. Semin\’are se z\’ucastnilo na viceguvern\’era Primorsky Territory Alexander Roller, predseda Cechu etnick\’e zurnalistiky, s\’iren\’i redakcn\’i poradce reditele «Radio Rusko» Margaret Lange, stejne jako neziskov\’e vudcu, vcetne n\’arodn\’ich, kulturn\’ich a n\’abozensk\’ych organizac\’i v regionu, z\’astupci v\’ykonn\’ych org\’anu kraje, \’uzemn\’i agentur feder\’aln\’i vl\’ady Rusk\’e federace, m\’istn\’ich \’uradu, vysok\’ych skol, novin\’ari a odborn\’ici. T\’ema semin\’are bylo doporuceno na jedn\’an\’i pracovn\’i skupiny pro prevenci extremismu v m\’edi\’ich publikac\’ich a na internetu meziresortn\’i komise pro prevenci extremismu Spr\’avy Territory Primorsky. Viceguvern\’er Primorsky Territory Alexander Roller upozornila na v\’yznam t\’ematu: «Zijeme v \’ere informacn\’i spolecnosti. Modern\’i informacn\’i prostor interetnick\’ych vztahu mohou vytv\’aret m\’yty a rozpt\’ylit, konstruovat soci\’aln\’i realitu, regulovat vztahy mezi lidmi. Je dulezit\’e, aby tento n\’astroj mezin\’arodn\’ich vztahu byla v profesion\’aln\’im, pr\’atelsk\’ym rukou. » Pozn\’amka o 193 n\’arodnost\’i zij\’ic\’ich v Rusku, ve Primorsk\’eho kraje je 158(podle sc\’it\’an\’i lidu z roku 2010). N\’arody n\’amorn\’i oblasti, vyvinuli jedinecn\’y z\’azitek z interakce a prispel k rozvoji regionu. Leader v n\’arodnost\’i obyvatel nejpocetnejs\’ich obsadit rusk\’e oblasti(9252 procent), Ukrajinci(276 procenta), Korejci(104 procenta), Tatari(059 procenta), Uzbekov\’e(05 procenta), Belorusov\’e, Arm\’eni(033 procenta), Azerbaijanis(022 procenta), c\’instina(016 procenta), Mordovians Nemci(012 procenta), Chuvash 011 procenta, Tajiks 01 procenta, m\’ene nez 01 procent — Bashkirs, Moldavan\’e, Kyrgyzst\’an, Kazasi. Kazdorocne doch\’az\’i k n\’arustu migracn\’ich cinnosti Primorsk\’eho kraje. Intenzitu migracn\’ich procesu v regionu Pr\’imorsk\’y — dulezit\’ym faktorem pri urcov\’an\’i soci\’aln\’ich vztahu v regionu. Napr\’iklad v roce 2002-2010 provincie v\’yrazne zv\’ysil pocet Uzbeku(55 kr\’at), Kyrgyzsk\’a(31 kr\’at)a T\’adzikov\’e(25 kr\’at). Rusk\’a, Ukrajinci, Korejci, Tatari a tradicne zahrnuty v prvn\’i petce nejpocetnejs\’i n\’arodnost\’i okraji. V provincii existuje v\’ice nez 60 n\’arodn\’ich asociac\’i, kter\’e sdruzuj\’i v\’ice nez 20 n\’arodnost\’i. Vetsina nevl\’adn\’ich organizac\’i jsou souc\’ast\’i region\’aln\’i pobocky All-rusk\’e verejn\’e organizace «shrom\’azden\’i n\’arodu Ruska» — «shrom\’azden\’i n\’arodu Primorsk\’eho kraje.» Tyto neziskov\’e organizace maj\’i velk\’y potenci\’al a jsou schopny zv\’ysit efektivitu dialogu mezi etniky. «Spolu s podporou harmonii mezi etniky a mezi n\’abozenstv\’imi vztahy, informacn\’i prostor, kter\’y se muze st\’at platformou, na kter\’e se muzeme otevrene diskutovat aktu\’aln\’i probl\’emy mezin\’arodn\’ich vztahu, priv\’est k diskusi z\’astupcu obcansk\’ych sdruzen\’i,» — rekl n\’amestek hejtmana Alexander Trailer.