V posledn'im prostred'i kapitola Vladivostoku Igor Пушкарев odpovedel na vol'an'i novin'aru a prijel na neform'aln'iho setk'an'i v budove noviny «Vladivostok». Ze strany novin'aru byly peclive pripraven'e cukrov'i, caj a netradicn'i ot'azky. Starosta sel konferencn'i prostory ve lehkou bundu a tricko, takze kravata s пиджаком na pr'aci spolu s c'isly, daty a prehledy, kter'e byly bohat'e na predchoz'i t'yden. Z reproduktoru trochu slyset раздавалась «Olga» Гарика Сукачева. - Petra mi velmi l'ib'i, - usm'al se Igor Sergejevic. - I kdyz v'ice r'ad Высоцкого. Ale Сукачев na druh'em m'iste, - pokracoval, kdyz videl zmatek novin'aru, cekaj'ic'i ve fronte udelat prekvapen'i. A presto, ze led byl растоплен. Otec a deti - m'am ot'azku v r'amci vesm'iru nen'i glob'aln'i, - zacal Vjaceslav Булавин, r'adio VBC - ale pokud jde o rodinu - pro me velmi dulezit'y. Moje manzelka je neust'ale klade mi, abych v'as za pr'iklad, horce postezoval to. - A 'uces u v'as spor'adan'a, a kravatu zvedla k пиджаку, a pracovat neust'ale. Ale protoze, kdyz zacnete tvrde pracovat - m'ene уделяешь zamerit na rodinu. Jiste, m'ate stejn'a situace: pr'ace, prim'arn'i volby, volby. Co na to r'ik'a manzelka? A koho to d'a v'am pr'iklad? - Nikoho neohroz'i, " odvetil Пушкарев. - Existuje takov'a japonsk'e pr'islov'i, kter'e moje manzelka nekdy v zertu r'ad opakovat: dobr'y manzel ten, kdo nikdy nen'i nemocn'y a kter'y nikdy nen'i doma. Takze v tomto smyslu, mysl'im, ze se to hod'i, s humorem. V rodine je velmi dulezit'e, aby te pochopil. S c'im je treba se sm'irit, budovat vztah. Starosta lehce zamyslel. - Je to jako ulice s oboustrannou provozu, - prirovnal on a dojem, ze ted pujde rec o pr'aci silnicn'i sluzby. Ale Igor Sergejevic pokracoval. - A pro muze je vzdy nutn'e resit. Slysel, tam jsou ti, kter'i sed'i doma a manzelky jejich, v t'e dobe pracuje. J'a to nech'apu jako muzi. N'asledovala ot'azka: jak deti patr'i k zamestnanosti rodicu. - Jeden z nositelu nobelovy ceny, kdyz se zeptal, jak dos'ahl 'uspechu, odpovedel: v'ychova otce, " rekl starosta. - A jak'y to byl jej'i evidentn'i? Otec jeho byl hlavn'im inzen'yrem a cel'y den str'aven'y v pr'aci. Kdyz to chm'yr'i do postele - otce jeste nebylo. Probudil v noci - videl, jak hor'i svetlo v jeho kancel'ari. Vst'avat r'ano - otec uz pryc. A to nezabr'anilo mu vyrust a st'at se laure'atem nobelovy ceny. Zde je urcite velkou roli hr'ala zena. V rodine a ve v'ychove det'i, ver'im, ze na zene z'alez'i 80 procent. Ned'avno jsme sp'achal автопробег v Rusku: z Moskvy do Vladivostoku. Jeli jsme s bratry, otcem a stars'im synem. On jel spolu s n'ami vsemi. S'am рулил, ale byl штурманом. Za sest dn'i premohl v'ice devet tis'ic kilometru. A vid'im, ze ten chlap roste norm'aln'i, robustn'i. Byla situace ve skole. Jak je to se obvykle stane, ze se nejak'y teenager se snaz'i zv'ysit svou duveryhodnost ve tr'ide na 'ukor ostatn'ich. A jednou syn prijde domu - a u nej preruseny kalhoty, bunda. Pr'ijmen'i stejn'e - Пушкарев, tady a пристали. On s'am je skromn'y, ale bojovat musel. J'a v'im, ze vedl velmi hodn'y, jako muz. J'a ho za to v'az'im. Prim'arky na druh'e strane Pak v rozhovoru se vynorilo t'ema minul'ych prim'ark'ach a zpr'avy pred mestsk'ymi poslanci. - Tak jako u n'as setk'an'i bez kravaty, upozornil Maria Чевычелова, kan'al TNT. - To chce kl'ast ot'azky nez ty, kter'e se bezne kladou. Jak jste psychicky vydrzel tento petidenn'i maraton? Nebylo touhy plivat na vse a r'ict si: proc bych se mel napadnout v to vsechno? - Prvn'i den byl nejtezs'i, " rekl Пушкарев. - Na pocitum. Bylo tezk'e odolat a odpovedet souperi. Dohadoval se o tom vsem velitelstv'im. Upr'imne receno, r'ad odpov'im. Ale nakonec je dulezit'y v'ysledek. Uvedomuji si, ze moji souperi hodne by obetovali, aby vyvedl me z rovnov'ahy. Pro me je stejne hlavn'i hrozbou je, ze pokud zacnu b'yt nerv'ozn'i a pusobit na emoce. Nekter'e, muze b'yt, jen pro tento 'ucel a stav'i se: cekal na me napadnout se s nimi do diskuse. - Tam je to v'yraz: «Pokud o tobe spatne nemluv'i, to znamen'a, ze uz jsi mrtv'y», - pokracovala Marie. - Pokud v'im, je Margaret Thatcherov'a prohl'asila, podotkl starosta. - Pro politiky, asi je to spr'avne. A je tu dals'i v'yraz: pokud ti protivn'iky v z'adech, znamen'a to, ze jsi pred n'ami. Jeste se mi l'ib'i anglick'a pr'islov'i: «Delej, co by mel, at se stane». Velk'a rodina - to Pro to, aby pusobit a b'yt verejnou osobou, je treba c'itit presvedcena, - navrhla report'er «V» L'aska Берчанская. - J'a, stejne jako vy, vyrustala ve velk'e rodine. A kdyz jsem byla mal'a, a ted, vzdy jsem vedel, ze kdyz prijdu domu, to me podpor'i. Je to pocit jistoty zbylo. M'ate smysl pro velk'e rodiny za sebou? - Samozrejme, a j'a jsem touzil, aby u me byla velk'a rodina, sourozenci, rodice, odpovedel starosta. - V obci, kde jsem vyrustal, vsichni se zab'yvali v zemedelstv'i. M'ame pouze krav byla v'ice nez deset, a jeste husy, slepice, ovce. Otec s matkou az do vecera v pr'aci. A tak povedlo, ze jsem byl za stars'i. Odpovedel za bratry. Pak tu byl takov'y moment, kdy otec rekl: jak Igor rozhodne, tak bude. Podal mi oteze. V obci je z'akladn'i podniku byly золотодобывающие dul. Zeme pak byla otevrena, zelezn'a opona se zhroutil, se objevil voln'y trh. A veden'i podniku se rozhodlo prod'avat zlato pr'imo na lond'ynsk'e burze kovu. Potrebujete byli odborn'ici. Str'avili soutez na vesnic'ich. Nejleps'i poslal na skolen'i do Vladivostoku. Vyhr'al jsem soutez v obci, prosel pohovor a byl je zameren na studium, oboru mezin'arodn'i ekonomick'e vztahy a management. Vzpom'in'am si, za prvn'i kurz za me zaplatil 10 tis'ic rublu. Kdyz jsem prijel na dovolenou na vesnici a vyrazili na сенокос s otcem, muzi взволновались: deset tis'ic! To w cel'a Zhiguli muzete koupit - proc jsi takov'a studium?! - Casy m'eho ucen'i padl na konci nula, vase - 90-e, - rozumn'e si vsiml jsem. - Vzpom'in'am si, jak подрабатывал, разгружая фуры. Za 40-тонку a 80-тонку plat'i stejne - na 500 kc. Kde jste brali v studentsk'ych letech. Na co zili? Casy se tehdy nebyly jednoduch'e. - Muj otec pracoval farmy st'atn'iho 'ustredn'iho, kde deset let v'yplatu dostali pen'ize, odpovedel Igor Sergejevic. - Platba bylo pr'irodn'i - d'avali traktoru, aby bylo mozn'e zeleninov'e zahrade вспахать. U rodicu penez nebylo mnoho. Prod'avali maso, brambory - a t'im byli. Kdyz jsem vstoupil, jednali s pruvodci - poslala mi do Vladivostoku баулы s potravinami. Tezk'e - na pul roku dopredu - i pera отрывались. Pracoval na plnen'i - na stanici Prvn'i r'icka. Na stavbe - od detstv'i r'ad плотничать. Str'az parkoviste, магитофоны ремонтировал. - Film «Velk'a rodina», natocen'y podle rom'anu «Журбины», - pokracoval L'aska Берчанская. - Tam rodina zije prac'i, kter'e se zab'yvaj'i muzi. Jejich rodina - to je tov'arna, jejich city. Pro v'as Vladivostok - to je rodina? - Tak to se st'av'a, " rekl Пушкарев. - Chci, aby nejen j'a jsem mohl r'ict: Vladivostok - moje rodina, a vsichni by se to tak r'ict. Kdyz jsem prijel do Primorje, m'am tady nebylo pr'ibuzn'ych. Zil jen папин spoluz'ak. U nej bylo kolej na Lucn'i, 65. Dodnes si pamatuji. A m'ame zaveden nen'i - li na jedn'e obce, to je skoro jako pr'ibuzn'i. A zil jsem u nej, kdyz prisla na univerzitu. Proto uz kdyz se objevila moznost, prevezl sem bratr'i. Oni prijeli studovat na univerzitu. Zili u me v byte. Pak se rodice prevezl. Pak babicku s dedeckem. Ted uz nen'i nazivu. Je pohrben na pr'imorsk'e zemi, v спасском okrese, a tak jsem uz minim'alne tret'i generace приморец. Moje rodina zde. A to je pro me velmi dulezit'e. Mimochodem, tady je muj predku domov. Behem cesty po Rusku, jsme заехали na malou domu, navst'ivili vsech nasich pr'ibuzn'ych z vesnic забайкальским. A rozhodli, ze nase predku domov, kde jsme se narodili a kter'y jeste dedecek stavel, перевезем do hlavn'iho mesta Приморья. To рубленный. Podle veku i stars'i, nez Vladivostok. Ted tento dum uz je tady. My jsme ho pomalu sb'irat. Na Садгороде bude st'at. Parn'i varic vypnout znovu. Prinesli okenice, pr'icky, kde se jeste dochovala nock, jak rostly j'a a moji bratri. To uz znamen'a, ze jsme tady a nikam chodit nebudeme. Blitz-ot'azky - A ze v'as prekvapuje? Opravdu a v'azne? - Me muze prekvapit nase stavitel'e, pokud bude tak, ze si mysl'is: «no v'yborne, v'yborne!». - Jak budete str'ilet stres? - Jsem unaven'y, jako vsichni. Jsme rodinn'a tradice - na dovolenou jezd'ime lyzovat. Dva tri dny se proch'az'i, a j'a si uvedomuji, ze nemohu bez pr'ace, nemuzu sedet bez pr'iciny. - Jak se pripravit na predn'asky, na kom репетируете reci? - Zkousky jako takov'e, ne. Projev na prim'ark'ach, napr'iklad se pripravuje pomerne dlouho. Bylo treba splnit do 10 minut. R'ano jsem jel autem a cetl ji. Me poslouchali asistent a ridic. Zpr'avu pred poslanci chtel r'ict vlastn'imi slovy. Dlouho prem'yslel, co delat zpr'ava: zaj'imav'y nebo pln'a. Se rozhodli, ze budeme drzet tradicn'i formy, aby vsechny vyjmenovat. Jen, pokud tak neucin'i, pak pr'ace rychle zapomenuty. Napr'iklad pam'atn'ik Муравьеву-Амурскому. Pocit, ze on vzdy st'al na n'amest'i. A protoze jsme ji otevreli pr'ave v lonsk'em roce. Jsme unik'atn'i generace, kter'e vid'i, jak byl vybudov'an nov'y Vladivostok. Stejn'e mosty - ted se stovky let bude st'at. A my jsme videli, jak jsou postaven'y. - Vy sami del'ate doma, мастерите? - S radost'i, kdyz maj'i moznost neco udelat. Ale v'ice to dopad'a, kdyz prisel k rodicum - brambory z'avod, neco вспахать. Vesnice u rodicu тупиковое. D'ale jen Сихотэ-Алинь. Ne transit lid'i, proj'izdej'ic'ich. U otce traktorem. Kdyz potraviny pestov'any ve sv'e vlastn'i zemi, rukama, to v'is, ze nikdo jim z'adn'y гадостью nen'i napojena. Tak a brambory a zelenina u n'as nen'i z trhu a dom'ac'i. Mimochodem Plnou verzi neform'aln'i setk'an'i Igor Пушкарева s novin'ari pod'ivejte se do projektu «pracovn'i poledne» na 8 kan'alu. Zdroj: Sergej Петрачков, noviny, «Vladivostok»
O dals'i pr'ipad z'ahadn'e smrti mlad'e d'ivky vypr'av'i pr'imorsk'e vysetrovac'i komise. 15.srpna 2013 v naplnen'e vodou suter'enu domu v ulicce v obci Bonevorovskom Spasskoe nasli telo v nem zij'i...
Dnes r'ano v pr'istavu Охотск, prist'al voj'aci z veter'anu nekolika generac'i, vojensk'e n'amorn'iky a jednotky n'amorn'i pechoty, n'amornictva. Jak rekl report'er RIA «VladNews» vedouc'i oddelen'i...
Zena uvedla, ze v r'ijnu klinice v ulici byla napadena nezn'am'ym muzem, kr'ast pytel dokumentu a velkou sumu penez. Prisel na sc'enu vysetrovac'iho t'ymu. Policie rozhovor s obet'i a svedku. Psovod...
V oddelen'i vykonavatelu regionu Khorolsky pro prov'aden'i vstoupil predvol'an'i obnovit trestn'i pokutu ve v'ysi 150000 rublu z n'arodn'i televizi. Pachatel zaplatit pokutu za neleg'aln'i tezbu...
Setren'im bylo zjisteno, v odpoledn'ich hodin'ach 20.cervna 2013 CEO s rucen'im omezen'ym "Timaks" firemn'ich automobilu v "Nissan Murano" zaparkovan'y pobl'iz domu Pershamaiski celn'iky...
Speci'aln'i operace zadrzet vudce a aktivn'imi cleny organizovan'ych zlocineck'ych skupin se konal v r'ijnu okrese Primorsk'eho kraje. Policie nasla podezrel'e pomoc'i hrozby fyzick'ym n'asil'im,...
Nyn'i preprava osob bude provedeno na mys Anna n'asleduj'ic'iho sch'ematu: «Akademick'a - Avenue 100 v'yroc'i Vladivostoku - Divadlo opery a baletu - Окатовая - Воронежская - m. Anna», ale v opacn'em...
Soudn'i vykonavatel'e Nakhodka hledal miliony mzdov'ych nedoplatku na ryb'arsk'e spolecnosti. Dluzn'ik zcela zamerena na pracovn'iky po zabaven'i majetku organizace. V oddelen'i exekutoru byla...
Podle tiskov'e sluzby mestsk'e spr'avy, v Komsomolsk-on-Amur nad'ale platit jednor'azovou financn'i pomoc. K dnesn'imu dni, zahrnuty do seznamu pro vypl'acen'i 9960 lid'i. Tito lid'e udelali a...
Pripomenme, za stejn'e obdob'i lonsk'eho roku, poskozen'i "Rusk'e zeleznice" vandalismus vlaky byl 39300000. Mezi trestn'e ciny souvisej'ic'i s korupc'i kolejov'ych vozidel, nejcastejs'i jako...
